Dračí jáma je vápencová skála, poutní místo a podivuhodnost města Krakov, která se nachází pod kopcem Wawel. Vzhledem k tomu, že se nachází ve středu bývalého hlavního města, je Dračí jáma považována za nejznámější jeskyni v Polsku. Pojí k ní legenda o sedmihlavém drakovi (smok wawelsky), který utiskoval celé město a žádal potravu od obyvatelstva. Jednoho dne se našel hrdina (král Krak), který se rozhodl, že zlého draka přemůže pomocí lsti. Dal mu k snědku ovčí kožešinu, která byla naplněna sírou. Drak se domníval, že jde o ovci, a tak kožešinu snědl. Potom ale dostal tak velkou žízeň, že vypil spoustu vody a nakonec zemřel. Král Krak poté založil město Krakow. Podle další povídky je tento drak pouze metaforickým vyjádřením dračí síly, která ochraňuje celý Krakov. Ať je historka jakákoliv, suvenýry draka se dají vidět na každém stánku v tomto městě.
Dračí jáma byla poprvé zmíněna ve 12. století a to v kronice Mistra Vincenta zvaného Kadlubek, která je zároveň zdrojem první verze legendy o drakovi. V 18. století byl hrad Wawel opevněn. Uvnitř jeskyně, pod hradbami, byly postaveny podpůrné sloupy a hlavní vchod do jeskyně byl zazděn. V roce 1842 byla jeskyně zpřístupněna veřejnosti.
U vchodu jeskyně se nachází socha draka, která v pravidelných intervalech chrlí oheň a ke které vede hvězdný chodník. Socha byla vyrobena v roce 1972 sochařem Bronislawem Chromým. Dračí jáma má dva vchody, jeden přírodní a jeden uměle vytvořený, který vznikl v 19. století jako vodní dílo. Tyto vchody spojují tři velké síně. Postranní chodby vedou pod katedrálou sv. Stanislava a Václava. V podzemních vodách zde žijí vzácní korýši z mořské fauny. Délka Dračí jámy je 276 metrů a dostupná cesta pro veřejnost měří 81 metrů.
