Královský hrad se rozprostírá na vápencové skále na levém břehu Visly jižně od středověkého města. Hrad byl postaven v 10. století a rekonstruován v 16. století. Hrad Wawel je zejména komplexem hradních budov, katedrály a královské zahrady. Hrad býval po staletí sídlem panovníků a katedrála místem korunovací králů. Tak jako Češi navštěvují už od školních let Pražský hrad, aby se dotkli jádra českých dějin, stejně tak jezdí Poláci na Wawel a ve wawelské katedrále hrdě chodí kolem hrobek svých králů, světců a biskupů.
Na Wawelském kopci kdysi bylo hradiště a kamenné stavby církevního i rezidenčního rázu. Nejstarší obrannou stavbou byla věž označovaná jako „sloup“ z 1. poloviny 12. století. Nacházela se v jihovýchodním úseku hradiště. Budování gotického hradu se datuje do 13. století, jejím stavitelem byl Boleslav Stydlivý a jeho pokračovatel Lešek II. Černý. Dále byly vystavěny kamenné hradby, které dělily místo na horní hrad a dolní hrad. V horním hradě se nacházela rezidence panovníka a v dolním hradě katedrála a kostely sv. Michala a sv. Jiří. Byly zde ale i domy biskupa a šlechticů s hospodářskými budovami. Za krále Zikmunda I. Starého byly téměř odstraněny gotické budovy a začala výstavba moderní královské rezidence. Zámek z let 1502-1536 se skládá ze tří palácových křídel okolo pětiúhelného nádvoří, které je dnes na jihu uzavřené kulisovou zdí. Vstup do nádvoří lemovaly bohatě zdobené třípatrové arkády. Stavbu měl na starosti mistr Francesco z Florencie a po jeho smrti roku 1516 jeho krajan Bartolomeo Berrecci a mistr Benedikt ze Slovenska, dále jsou uváděni Eberhard Rosenberger a Nicolo Castiglione. Nejdůležitější posvátnou stavbou této doby je Zikmundova pohřební kaple, která se nachází na jižní straně katedrály. V roce 1595 v Královském hradě vypukl požár. Z tohoto důvodu bylo celé severní křídlo přestavěno pro Zikmunda III. Přestavba byla pod vedením Giovanniho Trevana. Vzniklo zde i senátorské schodiště, nové královské pokoje a dvě věže. Další historie místa ale byla tristní. Roku 1655 místo obsadili a okupovali Švédové a poté v roce 1702 jej vypálili. V 19.století byl vybudován nový obranný systém. Při výstavbě došlo ke zboření mnoha částí starších hradeb. Následně byl po polovině 19.st. celý Krakow s okolím postupně začleněn do výstavby nejmodernější rakousko-uherské, tzv. fortové pevnosti. V letech 1940-1944 bylo jihozápadní křídlo přestavěno pro potřeby nacistické okupační správy působící jako rezidence a domácí kanceláře guvernéra Hanse Franka.
Renovaci po válce zajišťovali Bohdan Guerquin, W. Minkiewicz a A. Majewski. Nynější komplexní obnova, která zahrnuje jak palác, tak katedrálu, ale i opevnění celého návrší, probíhala pod vedením J. Ostrowskiho. Z vnitřního vybavení zámku, který byl obnovován ve 20. století vyniká sbírka 142 vlámských nástěnných koberců.
V současné době Královský hrad je třípatrová budova se třemi křídly. Jeho interiér a exteriér pochází z dob renesance, baroka a klasicistní doby. Nádvoří je tvořeno arkádami a vstupními branami. Rezidence poskytuje 71 výstavních sálů, které jsou seskupeny do pěti stálých výstav. Většina pokojů jsou ve stylu baroka a renesance.