Mariánský kostel je jednou z nejkrásnějších a nejstarších památek města Krakova. Nachází se na Hlavním náměstí a byl vybudován na začátku 13. století. Od roku 1222 plnil poslání prvního farního kostela. Aktuální bazilikální podobu získal až na konci 14. století, ale stopy zde zanechalo i 16. a 18. století. Kostelu dominují dvě věže, které nejsou stejné velikosti. Vyšší dosahuje 81 metrů, nižší věž měří 69 metrů a slouží jako zvonice. Do kostela se vstupuje barokní kaplí, jejíž přední vstup je zdoben hlavy polských svatých. Boční dřevěné dveře jsou ozdobeny hlavy polských apoštolů. V kostelu se nachází kaple Matky boží Czestochowské, sakristie a kostelní pokladnice. Stěny kostela zdobí náhrobní desky, které pocházejí z dob renesance i ze současného období. Kostel ukrývá spoustu vzácných uměleckých děl, jako je např. oltář vyřezaný z lipového dřeva, který je považovaný za nejhodnotnější evropský gotický oltář.
Ze zvonice Mariánského kostela je v každou celou hodinu trubačem hrána melodie. Tato melodie se nazývá Hejnal a je součástí městské tradice a také jedním ze symbolů Krakova. Melodie je hrána na všechny čtyři světové strany. Nejdříve pro krále směrem k hradu Wawel. Dále pro starostu k magistrátu. Třetí troubení je pro hosty směrem k Barbakanu. A poslední pro velitele stráže na Malý Rynek.
Tradice mariánského Hejnalu je stará asi 700 let a existuje o něm legenda. Z vyšší věže Mariánského kostela městská stráž dávala ráno trubkou signál k otevření a večer k uzavření městských bran. Také troubila na poplach, když vypukl požár nebo se blížil nepřítel. Když jednou Tataři, kteří často útočili na polské vesnice a městečka, dorazili až ke Krakovu, stráž začala hrát Hejnal. Město stihlo zavřít brány, ale šíp Tatarů prostřelil krk hejnalisty, než dokončil melodii. Jako vzpomínka na tuto událost se vždy melodie přerušuje. Melodie, která byla hrána v poledne od 13. února 1838, oznamovala přesně dvanáctou hodinu. Tímto se Krakov stal prvním polským městem, kde byl uváděn přesný čas. Za touto skutečností stál profesor a ředitel hvězdárny Jagellonské univerzity Maksymilian Weiss. Čas z krakovské hvězdárny byl oznamován pomocí rádia do celého Polska. Poslední časový signál z Krakova byl vysílán 1. dubna 1984. Jelikož vysílání bylo drahé, byl signál dále vysílán z Varšavy. Pouze jednou za celou dobu zazněla z věže jiná melodie, a to v poledne 3. dubna 2005, kdy strážní zahráli smuteční píseň „Matčiny slzy“ jako vzpomínku zemřelého papeže Jana Pavla II.
18. dubna 2010 se zde konal pohřební obřad tragicky zesnulého polského prezidenta Lecha Kaczyńského a jeho manželky. Rakve poté byly pohřbeny v kryptě Wawelské katedrály.
